česky <<< >>>

Naučná stezka Milíčov

Pastva

Pastva má tradici!

Pastva je tradiční způsob hospodaření a v minulosti byla velmi běžná a samozřejmá. Přednostním zájmem hospodáře bylo (a dodnes samozřejmě je) nakrmení zvířat, ze kterých měl následně užitek. Kromě toho ale pastva blahodárně působí na řadu rostlin a volně žijících živočichů. Pro některé z nich je dokonce nezbytná. Bez pastvy by na lokalitě nemohli dál existovat.

Jak a na co vlastně pastva působí? Nejviditelnější vliv pastvy je samozřejmě okus. Pasená vegetace je více či méně okousaná a rostliny, kterým opakované skousání vadí, z pastviny ustupují nebo mají na svém těle proti spásačům vyvinuté různé zbraně. Díky nim pak na pastvině zůstanou v podobě tzv. nedopasků. Významnějším vlivem pastvy je ale rozrušování travního drnu kopýtky. Je rozdíl, zda je na pastvině kráva, ovce, koza nebo kůň. Každé zvíře žere přednostně něco jiného, jiným způsobem pastvinu rozdupá a díky odlišnému chování zanechává na pastvině různé pobytové znaky.

Nedopasky tvoří rostliny nebo keře, které pasoucím se zvířatům nechutnají nebo které mají různé trny, ostny nebo třeba kožovité listy a zvířata je proto nežerou. Na nedopascích se ale vyvíjí řada bezobratlých, ať už to jsou motýli, ploštice nebo třeba listožraví brouci. Proto je velkou chybou, když se nedopasky po pastvě pokosí.

Nedopasky

Nedopasky tvoří rostliny nebo keře, které pasoucím se zvířatům nechutnají nebo které mají různé trny, ostny nebo třeba kožovité listy a zvířata je proto nežerou. Na nedopascích se ale vyvíjí řada bezobratlých, ať už to jsou motýli, ploštice nebo třeba listožraví brouci. Proto je velkou chybou, když se nedopasky po pastvě pokosí.

Přepasené

Přepasené

Přepasené nebo vydupané či vyležené plochy vznikají například v místech, kde se zvířata ráda zdržují nebo kde je přirozeně jen sporá vegetace (např. na skalách díky tenké vrstvě půdy s minimem živin a minimem vláhy). Takováto místa využívají někteří bezobratlí, např. vybraní zástupci blanokřídlého hmyzu (třeba samotářské včelky, které si své „domečky“ hloubí v půdě).

V zapojeném travním drnu se neprosadí konkurenčně slabší druhy rostlin, které potřebují, aby je jiné rostliny netísnily. Pro ně je spásou pastva. Kopýtka vytvoří v trávníku malé ostrůvky, malé jamky, které se stanou útočištěm nejen pro citlivější rostliny, ale i pro některé bezobratlé.

Zapojený travní drn

V zapojeném travním drnu se neprosadí konkurenčně slabší druhy rostlin, které potřebují, aby je jiné rostliny netísnily. Pro ně je spásou pastva. Kopýtka vytvoří v trávníku malé ostrůvky, malé jamky, které se stanou útočištěm nejen pro citlivější rostliny, ale i pro některé bezobratlé.

V místech

V místech

V místech, kde neprobíhá pastva, mohou tuto službu do jisté míry nahradit i lidé. Na vyšlapaných místech, podél pěšin nebo třeba v blízkosti laviček, mohou přežívat druhy, které byly z přilehlých trávníků vytlačeny dominantnějšími rostlinami. Na pěšinách se také vyskytuje více dravých brouků (např. střevlíkovitých), kterým se v přehledném terénu daleko snáze loví než v husté změti stébel a stonků.

„Obyčejná“ babočka paví oko

Babočka

Babočka

Možná jste si všimli, že jsou v posledních letech stále méně vidět „obyčejní“ motýli, jako jsou třeba různé babočky, bělásci nebo žluťásci. Je to dáno do značné míry tím, že jim chybí živné rostliny, tedy kytky, kterými se živí jejich housenky. Např. housenka babočky z obrázku se živí kopřivami, stejně jako housenky mnoha dalších baboček. Čím častěji a důkladněji budeme kosit nejen louky ale i trávníky na sídlištích nebo na svých zahradách, tím méně motýlů bude kolem nás létat. Skutečně není možné ponechat tu a tam pár metrů čtverečních občas nepokosených?

GPS pozice

N 50° 1.659', E 14° 32.423'
[GPX]

[MAPY.CZ]

Kontakty

01/14 ZO ČSOP "Natura, quo vadis?"
Radek Borovička
e-mail:radek.borovicka@natura-praha.org
http://www.natura-praha.org