česky <<< >>>

Naučná stezka Milíčov

Vliv člověka

LIDSKÁ ČINNOST A JEJÍ PŮSOBENÍ NA PŘÍRODNÍ PAMÁTKU MILÍČOVSKÝ LES A RYBNÍKY

Činnost člověka v české krajině má velmi dlouhou historii od nástupu prvního zemědělství (asi před 7000 lety), následovaného zakládáním prvních sídel, které respektovalo přírodní zákonitosti, až po výstavbu dnešních velkoměst s průmyslem a potřebou intenzivního zemědělství. Člověk krajinu vždy ovlivňoval a ovlivňovat bude, jen se zásadně mění intenzita a rozsah jeho vlivu. Milíčovský les a rybníky jsou denně vystavovány mnoha vlivům lidské činnosti, a to i pozůstatkům dob minulých. Nejvýrazněji se projevující činnosti nás lidí na přírodní památku jsou uvedeny níže.

Výstavba „sídliště“ a její vliv na vodní režim Nejzásadnější změna za poslední desítky let potkala přírodní památku v 70. letech 20. století. Výstavba „sídliště“ způsobila odvodnění vodních toků a přetnutí pramenů, které vodou dotovaly Milíčovský les. Nejnovější výstavby byly dokončeny v roce 2011. Většina dešťových vod ze zpevněných ploch je svedena dešťovou kanalizací přes dešťovou usazovací nádrž do retenční nádrže Milíčov R4. Zcela tak míjí přírodní památku. Výjimkou je neznečištěná dešťová voda ze střech a části travnatých ploch v místě výstavby z roku 2011. Tato voda je odváděna do několika nových tůní a Milíčovského potoka nad soustavou rybníků. Díky tomuto řešení došlo alespoň k částečnému zachování přítoku dešťové vody do přírodní památky z dříve nezastavěných ploch.

Zkoumaví psi

Přírodní památka je vyhledávaným místem k odpočinku. Mnozí z nás se zde prochází v doprovodu svých čtyřnohých přátel. Volně se venčící psi vbíhají do lesního porostu nebo rákosin, kde tak v době hnízdění opakovaně plaší ptáky, kteří pod tíhou stresu mnohdy nedokážou ani zahnízdit. Brodící se pes v mělké vodě navíc nezřídka rozšlape snůšky obojživelníků. Z takto poškozených snůšek se již pulci většinou nevyvinou. Pokusme se proto od konce března do července nechat psy volně pobíhat jen poblíž lesních cest a do vody je pouštět pouze z otevřených míst.

Nepůvodní druhy

Milíčovský vrch, u kterého stojíme, vznikl při výstavbě sídliště nahrnutím přebytečné zeminy a sutě. Pro zpevnění svahů a zpříjemnění procházek byl vrch osázen v „parkovém duchu“ pestrou paletou dřevin o velké hustotě. Dříve dobře myšlený záměr není dnes z pohledu přírodní památky příliš šťastný. Jsou zde vysázeny dřeviny, které se přirozeně ve střední Evropě nevyskytují (např. borovice černá, smrk pichlavý, invazivní trnovník akát) nebo bychom je u nás přirozeně našli jen ve vyšších nadmořských výškách (např. smrk ztepilý). Na obrázku vidíme pro většinu organismů nepřívětivý porost borovice černé. Proč tomu tak je? Hustě vysázené stromy nepropustí po většinu dne na povrch půdy sluneční paprsky a zachytí velkou část srážek v korunách. Opadané jehličí okyselí půdu a pomalu se rozkládá. Takové podmínky jsou pro většinu rostlin nepřekonatelné. A co na to živočichové? Přestože se na každou dřevinu ve své domovině váže mnoho organismů, je takový cizinec pro naše druhy nezajímavý. Většině z nich chybí stovky let společného soužití, aby si na nepůvodní dřevinu zvykli. Využijme tedy Milíčovského vrchu k procházkám a venčení psů, abychom naplnili jeho původní poslání a odlehčili přírodní památce.

Bez člověka to ale nejde

Činnost člověka s sebou přináší mnoho vlivů v neprospěch přírody, ale zároveň je na ní existenčně závislá řada ekosystémů. Bez dlouhodobého působení člověka by mnohé ekosystémy dříve či později zanikly, jako např. pole, květnaté louky a pastviny. Ty by bez kosení či pastvy zarostly keři a křoviny poté lesem. Rybníky by se bez údržby postupně zazemnily a změnily v mokřady nebo ve vlhké lesy. Cenný je rybník, mokřad i vlhký les. Musíme si jen uvědomit proč, a jaké druhy rostlin a živočichů chceme v konkrétním místě chránit. Více se dozvíte na dalších zastaveních.

Dokážete na Milíčovském vrchu najít toto konkrétní místo? Všimněte si pro vlhké stanoviště typické olšiny pod cestou a vpravo nevhodné výsadby smrku ztepilého již na navážce. Jakým způsobem se změnily vlhkostní poměry stanoviště?

Dokážete najít?

Dokážete najít?

Nepůvodní druhy

Nepůvodní druhy

Vliv na vodní režim

Vliv na vodní režim

Zkoumaví psi

Zkoumaví psi

GPS pozice

N 50° 1.460', E 14° 31.757'
[GPX]

[MAPY.CZ]

Kontakty

01/14 ZO ČSOP "Natura, quo vadis?"
Radek Borovička
e-mail:radek.borovicka@natura-praha.org
http://www.natura-praha.org