česky >>>

Naučná stezka Milíčov

Historie

O NAUČNÉ STEZCE

Trasa naučné stezky o délce 4,8 km je vedena úpatím Milíčovského vrchu směrem k milíčovskému dvoru a dále až k rybníku Vrah, kolem kterého se stáčí a vrací se k Milíčovskému rybníku, u kterého zabočuje do lesa a dlouhým obloukem se vrací zpět k tomuto zastavení. Větší část stezky prochází přírodní památkou Milíčovský les a rybníky. Stezka vede nenáročným terénem. Celá trasa je dobře značena. Na cestu byste si měli vyšetřit asi 2,5 hodiny času. Na trase je 9 zastavení s informačními panely. Každé zastavení je navíc opatřeno kvízovou otázkou, kde si můžete procvičit své nabyté znalosti.

Území bylo vyhlášeno přírodní památkou v roce 1988 za účelem ochrany přirozených doubrav, olšin, vlhkých luk a rybníků, kde se vyskytuje řada ohrožených rostlin a živočichů. Výjimečné postavení v rámci Prahy a blízkého okolí má tato přírodní památka zejména díky ojedinělému množství druhů obojživelníků a díky zastoupení některých vzácných, na staré stromy vázaných brouků. trasa naučné stezky se zastaveními hranice přírodní památky Milíčovský les a rybníky

PÁR SLOV O MINULOSTI ÚZEMÍ

Milíčovský les a rybníky, součásti přírodního parku Botič-Milíčov, sloužily od počátku 18. století jako obora a snad především bažantnice. Kdysi na okrajích lesa žili a na různých místech pracovali rolníci. Později se mezi kmeny a nad hladinou rybníků často ozýval hluk vytvářený honci, štěkot psů a výstřely při štvanicích a honech, většinou na vysoké společenské úrovni. Les v roce 2007 zakoupilo město Praha. Od poloviny 20. století tvoří přírodní park relaxační zázemí Pražanů, zejména obyvatel Jižního Města. Užívejme jeho půvabů a šetřeme ho pro něj samotný a jeho přirozené obyvatele i pro sebe a ostatní.

Milíčov

V údolní nivě Milíčovského potoka pod pozvolnou jižní strání nevýrazného hřebene, který se táhne oběma částmi Jižního Města, se nachází bývalý hospodářský dvůr. V jeho sousedství začátkem 18. století zanikla malá ves Milíčov. Jméno může svědčit i pro středověký původ, ale v seznamech z r. 1654 se víska neuvádí. Podle zprávy vrchnosti pro komisi, sestavující v 18. stol. Tzv. tereziánský katastr, hospodáři vymřeli, usedlosti pro nedostatek poddaných nebyly osazeny a zchátraly tak, že nemohly být obývány. Pozemky vrchnost připojila k hospodářskému dvoru, který uchoval jméno Milíčov.

Obora a bažantnice

Na území jižně od Milíčovského potoka vznikla obora a bažantnice průhonické vrchnosti. Lesní porost doplňovala rybniční soustava na Milíčovském potoce. Další rybníky se nacházely na jižní straně porostu. Nedatovaný starý plán zobrazuje rozsah původní obory, ale bez rybníků na Milíčovském potoce. Zaznamenává pouze rybníky jižní a dobové údaje, některé dnes již neplatné.

Dva Milíčovy – Nedaleko od hospodářského dvora byla na okraji obory – Milíčovského lesa zřízena myslivna. Oba objekty ale oddělovala správní a katastrální hranice, dělící území severně od toku Milíčovského potoka. Myslivna bývala označována jako Český Milíčov, dvůr někdy jako Německý Milíčov.

Obytný objekt hospodářského dvora byl v 19. století dvakrát označen jako „zámeček“. Na počátku 20. století ale objekt nahradila současná budova, tehdy s byty pro deputátníky. Výřez z plánu budovy s byty.

Myslivna s rozlehlým dvorem, který pamatoval závěry honů, zanikla v průběhu 70. – 80. let 20. století. Pozorné oko rozezná, kde se nacházely zemědělské pozemky, jež k myslivně náležely. Objekt myslivny na dobové fotografii.

U Milíčovských rybníků ve 20. století – V létě se u rybníků i tábořilo a sloužily ke koupání. Dvůr byl dál užíván vedle polního hospodářství k chovu hovězího dobytka, který se často koupal zároveň s mládeží. V roce 1951 Státní statek Xaverov zavedl i chov koní. Poslední krávy byly odvezeny 16. srpna 1965, chov koní přežíval, ale hlavním se stal velkochov slepic. Relaxaci u rybníků přerušila výstavba Jižního Města, kdy i dvůr sloužil jako sklad a kanceláře, dnes je využíván komerčně.

Milíčovský vrch

Deponie půdy a nejspíš i stavebního odpadu před okrajem Milíčovského lesa dostala postupně díky vytrvalé péči vzhlednou podobu. Odděluje Milíčovský les od urbanizovaného území a představuje veřejnou zeleň s ochrannou funkcí, směřující k parkové úpravě.

Milíčovské rybníky – zázemí Jižního Města

V roce 1971 začalo na katastru Hájů vyrůstat Jižní Město, do kterého se v roce 1976 stěhovali první obyvatelé. Příliv nových obyvatel ze staré pražské zástavby i z nejrůznějších míst republiky pokračoval po celá desetiletí. Milíčovské rybníky a les se staly vyhledávaným místem oddechu po celý rok. Od roku 1997 přátelé regionu a jeho historie v Milíčovském lese pravidelně v červnu symbolicky „otevírají léto“.

1953

1953

1980

1980

Dva milíčovy

Dva milíčovy

Mapa stezky

Mapa stezky

Milíčov

Milíčov

Milíčovský vrch

Milíčovský vrch

Motivační

Motivační

Myslivna

Myslivna

Obora v bažantnici

Obora v bažantnici

Obytný objekt

Obytný objekt

u Milíčovského rybníku

u Milíčovského rybníku

GPS pozice

N 50° 1.403', E 14° 31.545'
[GPX]

[MAPY.CZ]

Kontakty

01/14 ZO ČSOP "Natura, quo vadis?"
Radek Borovička
e-mail:radek.borovicka@natura-praha.org
http://www.natura-praha.org