Strážnicko
Neklidná hranice
Teprve ve druhé polovině 13. století se podařilo králi Přemyslu Otakaru II. připojit Strážnicko k Moravě a českému království. Na obranu proti vojenským vpádům z východu zde pak založil strážní hrad a později město – Strážnici.
Během husitských válek Strážnice neodolala vojskům císaře Zikmunda a byla vypálena. Největší nebezpečí však přišlo v 17. století v podobě rozmachu Osmanské říše a odbojné uherské šlechty.
Velký ničivý nájezd postihl Strážnici v roce 1605. Tehdy to ještě nebyli Turci, ale tzv. Bočkajovci, oddíly vzbouřenců pod vedením Štěpána Bočkaje ze Sedmihradska, který organizoval vzpouru proti Habsburkům.
Také období třicetileté války mnoho klidu nepřineslo. Po kraji se potulovaly oddíly domácích i cizích armád a usedlému obyvatelstvu vždy přinášely jen strach a nouzi. Další ničivou ranou byl vpád Turků a Tatarů v roce 1663. V roce 1683 vpadly z Uher na Strážnicko oddíly dalšího protihabsburského vzbouřence Imricha Tökelyho a drancování pokračovalo. Válečnému utrpení však stále ještě nebyl konec. O dvacet let později se proti císaři Leopoldu I. v Uhrách vzbouřil sedmihradský kníže František II. Rákoczi. V letech 1703–1708 podnikly jeho oddíly několik nájezdů na jihovýchodní Moravu.
Hajduk – uherský nájezdník
Ani strážnické brány (zbytky opevnění ze 16. století) nedokázaly zabránit útočníkům v opakovaném ničení města. Domy byly vypáleny a obyvatelstvo odvlékáno do tureckého zajetí. Útokům odolávala jen vojenská posádka na opevněném zámku.
Kontakty
Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty, o.p.s.
Marie Petrů
Tel.:518 322 545
e-mail:visbk@bilekarpaty.cz
http://
