Kamenolom Vyšný
Společenstva a druhy obratlovců
Geomorfologická rozmanitost terénu je značně vysoká. Substrát je značně odlišný přímo v lomu a v jeho lemových partiích. Střídají se zde plochy s různorodým vegetačním pokryvem, které poskytují poměrně široké spektrum stanovišť (biotopů) pro volně žijící živočichy. Na ploše dna kamenolomu s lesnickou rekultivací, na těžebních stěnách a především v lemových partiích dospěly procesy ekologické sukcese do pokročilejších stadií. Na většině plochy dna kamenolomu jsou společenstva počátečních stadií ekologické sukcese. Při terénních průzkumech byla potvrzena přítomnost 1 druhu ohroženého a zvláště chráněného plaza, 24 druhů ptáků (z toho 1 ohroženého a zvláště chráněného) a 2 druhů savců (z toho 1 ohroženého). Plazi jsou zastoupeni stabilní populací zmije obecné (Vipera berus) z kategorie VU – zranitelné taxony Červeného seznamu obratlovců České republiky, která je vyhláškou zvláště chráněná jako kriticky ohrožený druh. Společenstvo ptáků vykazuje poměrně nízkou biologickou rozmanitost. Většina ptačích druhů hnízdí na stromech a v křovinách v blízkém okolí kamenolomu. Kategorii NT – téměř ohrožené taxony reprezentuje ťuhýk obecný (Lanius collurio) vyhláškou zvláště chráněný jako ohrožený druh, který je zároveň také druhem soustavy NATURA 2000. Z kategorie LC – málo dotčené taxony zde žije žluna zelená (Picus viridis). Ze savců se zde mimo jiné vyskytuje zajíc polní (Lepus europaeus) uvedený v Červeném seznamu v kategorii NT – téměř ohrožené taxony a srnec obecný (Capreolus capreolus). Ohrožené a zvláště chráněné druhy obratlovců Zmije obecná (Vipera berus) Zmije obecná je jedovatý had z čeledi zmijovitých (Viperidae). V Červeném seznamu obratlovců České republiky je evidovaná v kategorii VU – zranitelné taxony. Podle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. je zvláště chráněná jako kriticky ohrožený druh. Je rozšířena po celé Evropě kromě Středomoří a nejsevernějších oblastí Skandinávie. Vzhledem k extrémní odolnosti vůči chladnému počasí zasahuje její areál mnohem dál na sever než u ostatních hadů. Zmije obecná he jediným jedovatým hadem České republiky. Je relativně malá, dospělé samice dorůstají délky 60 – 75 cm, samci však maximálně 60 cm. Dožít se mohou 20 až 25 let. Nejobvyklejší zbarvení je šedé až modrošedé s výraznou tmavou klikatou čárou na hřbetě. Existuje však celá řada víceméně vzácných barevných variant, z nichž některé vůbec žádnou čáru nemají. Na území ČR se můžeme setkat s černou a červenou formou. Na rozdíl od ostatních našich hadů mají zmije štěrbinovité zorničky. Jejich potravou jsou zejména drobní hlodavci (nejčastěji myši a hraboši), obojživelníci, ještěrky, případně mladí ptáci a ptačí vejce. Zmije je plachý had, který před člověkem prchá. Pokud je překvapena, stáčí se do spirály, esovitě stahuje přední část těla a hrozí útočníkovi. Někdy proti němu provádí výpady hlavou, obvykle se zavřenou tlamou a bez skutečného úmyslu uštknout. Uštknout člověka může, jestliže na ni šlápne nebo se ji pokusí vzít do ruky.
Ťuhýk obecný (Lanius collurio) Ťuhýk obecný je malý druh pěvce z čeledi ťuhýkovitých (Laniidae). V Červeném seznamu obratlovců České republiky je uvedený v kategorii NT – téměř ohrožené taxony. Vyhláškou MŽP č. 395/1992 Sb. je zvláště chráněný jako ohrožený druh. V České republice se vyskytuje prakticky na celém území od nížin až do horských oblastí nad 1000 m n. m. Tělo má dlouhé 16 – 18 cm a váží až 30 g. Samec má hruď a břicho světle hnědorůžové. Hrdlo je bílé, temeno světle popelavé a hřbet červenohnědý. Na hlavě je výrazný široký černý oční proužek. Kostřec je šedý, ocas černý, u kořene po stranách bílý. Má silný hákovitě zakončený zobák. Samice je zespodu špinavě žlutobílá s řídkým vlnkováním. Temeno má hnědé nebo hnědošedé a šíji šedou. Na hřbetní části má různě výrazné vlnky. Oční proužek má hnědý. Ocas tmavohnědý s úzkými bílými okraji. Mladí ptáci jsou na hřbetní straně hustěji vlnkovaní. Hnízdí v otevřené kulturní krajině. Obývá keřové porosty, křovinaté stráně a meze, okraje lesů a polní remízky, devastované plochy s roztroušenými keři, pastviny, řidčeji i parky a zahrady. Hnízdí od května do července. Je teritoriální během celého roku. Hnízdo staví oba ptáci ve spleti větví, nejčastěji do výše 2 m. Na 4 – 6 vejcích sedí jen samice. O mláďata pečují oba rodiče. Potravu ťuhýka obecného tvoří především hmyz, vzácněji i drobní hlodavci, ještěrky a menší pěvci. Přebytečnou kořist napichuje na trny v okolí hnízda. V létě si zpestřuje jídelníček plody rostlin. <iframe src=„http://prehravac.rozhlas.cz/audio/2390748/embedded“ scrolling=„no“ style=„border:none;height:160px;width:100%;overflow:hidden“></iframe>