Kamenolom Vyšný
Společenstva a druhy rostlin
Podle mapy potenciální přirozené vegetace pokrývaly území Vyšného, včetně kamenolomu ptačincové lipové doubravy (Stellario-Tilietum), bazifilní teplomilné doubravy s válečkou prapořitou (Brachypodio pinnati-Quercetum) a bikové doubravy (Luzulo albidae-Quercetum petrae). Na jihovýchodní části dna kamenolomu byla vcelku dobře provedena lesnická rekultivace. Byla zde vysazena směs dřevin, kterou tvoří javor klen (Acer pseudoplatanus) lípa malolistá (Tilia cordata) a borovice lesní (Pinus sylvestris). Větší část dna a těžební stěny byly ponechány přirozené ekologické sukcesi, jejíž proces je v počátečním stadiu. Zde má ve stromovém patru dominantní zastoupení bříza bělokorá (Betula pendula) a borovice lesní (Pinus sylvestris). V příměsi je vrba jíva (Salix caprea), vrba křehká (Salix euxina), vrba nachová (Salix purpurea) a topol osika (Populus tremula). Podstatná část plochy dna je dosud bez vegetačního pokryvu. V některých úsecích těžebních stěn a zejména v lemových partiích se proces přirozené ekologické sukcese dostal do pokročilejších stadií. Kromě pionýrských náletových dřevin doplněných o topol osiku (Populus tremula) zde rostou i dřeviny klimaxové, jako dub zimní (Quercus petraea), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), lípa malolistá (Tilia cordata), javor klen (Acer pseudoplatanus) a javor mléč (Acer platanoides), které v příměsi doplňuje jírovec maďal (Aesculus hippocastanum), třešeň obecná (Prunus avium), střemcha obecná (Prunus padus), hušeň obecná (Pyrus communis) a smrk ztepilý (Picea abies). V keřovém patru jsou dominantní vrby (Salix), slivoň trnka (Prunus spinosa), hloh obecný (Crataegus laevigata) a růže šípková (Rosa canina). V příměsi je doplňuje líska obecná (Corylus avellana), bez černý (Sambucus nigra), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), zimolez obecný (Lonicera xylosteum) a svída krvavá (Cornus sanguinea). Biologická rozmanitost druhů cévnatých rostlin je v tomto nepřírodním biotopu velmi vysoká. Celkem zde bylo nalezeno 161 druhů cévnatých rostlin, z toho 31 druhů dřevin tvořících keřové a stromové patro. Potvrzena byla přítomnost 16 ohrožených druhů evidovaných v Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky. Kategorii C3 – ohrožené taxony reprezentuje sasanka lesní (Anemone sylvestris) vyhláškou MŽP č. 395/1992 Sb. zvláště chráněná jako ohrožený druh, orlíček obecný (Aquilegia vulgaris), kruštík tmavočervený (Epipactis atrorubens) zvláště chráněný jako ohrožený druh, hořec brvitý (Gentianopsis ciliata), blín černý (Hyoscyamus niger) a vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia). Dalších 10 ohrožených druhů je evidovaných v kategorii C4 – vzácnější taxony vyžadující další pozornost. Mimo jiné také lilie zlatohlavá (Lilium martagon) vyhláškou zvláště chráněná jako ohrožený druh.
Ohrožené a zvláště chráněné druhy cévnatých rostlin Sasanka lesní (Anemone sylvestris) Sasanka lesní je vytrvalá bylina z čeledi pryskyřníkovitých (Ranunculaceae). V Červeném seznamu je evidovaná v kategorii C3 – ohrožené taxony. Podle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. je zvláště chráněná jako ohrožený druh. Rozšířená je v mírné oblasti Evropy a Asie od severní Francie, přes střední a východní Evropu až po Dálný východ. V České republice roste roztroušeně od nížin až do podhůří. Plstnatá přímá lodyha je vysoká 20 – 45 cm. Přízemní listy jsou řapíkaté, dlanitě pětidílné. Bílé pětičetné květy mají v průměru až 6 cm. Kvete od května do června. Plodem je dlouze vlnatá nažka. Roste na výslunných stráních, na lesních světlinách i v lemech lesů, převážně na vápencových substrátech.
Kruštík tmavočervený (Epipactis atrorubens) Kruštík tmavočervený je vytrvalá bylina z čeledi vstavačovitých (Orchidaceae). V Červeném seznamu je evidovaný v kategorii C3 – ohrožené taxony. Podle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. je zvláště chráněný jako ohrožený druh. Roste téměř v celé Evropě, v pobřežní oblasti Malé Asie, na západním Kavkaze, v severním Íránu a na západní Sibiři. V České republice se vyskytuje roztroušeně až vzácně. Bylina má nevětvenou, přímou lodyhu vysokou 20 – 60 cm. Listy vyrůstají ve dvou výrazných řadách. Jsou vejčité až vejčitě kopinaté, 5 – 12 cm velké. Červeně nachové květy v počtu 10 – 30 jsou uspořádané ve vřetenu. Kvete od května do srpna. Roste ve světlých lesích, na křovinatých stráních na vápencovém podkladu od nížin až po horské oblasti. Vyskytuje se i v nepřírodních biotopech silně ovlivněných činností člověka.
Sasanka lesní
Kruštík tmavočervený
