Rašeliniště Přebuz
Společenstva a druhy bezobratlých živočichů
Bezobratlí živočichové jsou na Rašeliništi Přebuz zastoupeni zejména společenstvy pokročilých stadií přirozené ekologické sukcese v nepřírodních biotopech. Místa s nesouvislým bylinným vegetačním pokryvem a s řídce rostoucími dřevinami, kde na povrch vystupuje kamenitý a písčitý substrát, jsou osídlena společenstvy počátečních stadií ekologické sukcese. Společenstva bezobratlých živočichů mimo jiné zahrnují 25 běžných druhů půdních roztočů řádu pancířníci (Acari: Oribatida). Skupina blanokřídlých žahadlových (Hymenoptera: Aculeata) je reprezentována 11 druhy. Z toho nomáda (Nomada montana) je v Červeném seznamu bezobratlých České republiky evidovaná v kategorii RE – pro území ČR vymizelé taxony. Do kategorie CR – kriticky ohrožené taxony patří pískorypka (Andrena tarsata) a ploskočelka (Lasioglossum subfulvicorne austriacum). Byli zde také zaznamenáni čmelák drobný (Bombus jonellus), čmelák hájový (Bombus lucorum) a čmelák zemní (Bombus terrestris) kteří jsou podle vyhlášky zvláště chránění jako ohrožené druhy. Společenstvo blanokřídlých mravencovitých (Hymenoptera: Formicidae) je tvořeno 5 druhy. Z nich mravenec otročící (Formica fusca) a Formica polyctena jsou podle vyhlášky zvláště chránění jako ohrožené druhy. Společenstvo brouků z čeledi střevlíkovitých (Carabidae) je v tomto nepřírodním biotopu tvořeno 4 běžnými druhy. Z řádu motýlů (Lepidoptera) zde bylo dokumentováno celkem 21 druhů. Z toho perleťovec severní (Boloria aquilonaris) a hnědásek rozrazilový (Melitaea diamina) jsou evidovaní v kategorii EN – ohrožené taxony Červeného seznamu a žluťásek borůvkový (Colias palaeno) zvláště chráněný jako silně ohrožený druh v kategorii VU – zranitelné taxony. Ze společenstva měkkýšů (Mollusca) byl zaznamenán slimák popelavý (Limax cinereoniger).
Ohrožené a zvláště chráněné druhy bezobratlých živočichů Perleťovec severní (Boloria aquilonaris) Perleťovec severní je druh motýla z čeledi babočkovitých (Nymphalidae). Rozpětí křídel je 3,5 – 4 cm. Areál jeho rozšíření je Eurosibiřský. Ostrůvkovitě se vyskytuje v západní a střední Evropě a v Pobaltí. Velmi rozšířen je v celé Skandinávii. Základní zbarvení je oranžové s černými skvrnami různých tvarů. Okraje křídel jsou zubaté. Žírnou rostlinou housenek je u nás pouze klikva bahenní (Oxycoccus palustris). Samice klade vajíčka jednotlivě na spodní stranu listů klikvy, přičemž preferuje klikvy rostoucí na vyvýšených místech rašeliniště (bulty). Mladá housenka se přes den ukrývá v rource z listů živné rostliny či zapředených lístků rašeliníku, kde také přezimuje. Kukla je uložená volně pod živnou rostlinou. Perleťovec severní se vyskytuje pouze na rašeliništích a v jejich nejbližším okolí a to na plochách, kde se nacházejí porosty klikvy. Ty najdeme především v živých středech rašelinišť, ale i na opuštěných cestách vedoucích přes rašeliniště, nebo na vytěžených a regenerujících se ložiscích rašelinišť či rašelinných krajích rybníků. Motýl obývá striktně vymezená a často izolovaná stanoviště a nikde není hojný. Druh ohrožují na jedné straně sukcesní změny na rašeliništích následované nástupem lesa, na druhé straně všechny typy meliorací, ať už je důsledkem vysušení stanovišť a jejich následné zalesnění, nebo těžba ložisek.
Babočka kopřivová
Šídlo modré
Užitečné informace
Naučná stezka vznikla v roce 2015 v rámci projektu „Zvyšování povědomí veřejnosti o biodiverzitě v nepřírodních biotopech ČR“. Projekt je zaměřen na biologickou rozmanitost rostlin a živočichů v tzv. „nepřírodních biotopech“.
Tímto termínem označujeme území významně narušená nebo zdevastovaná lidskými aktivitami, především těžbou nerostných surovin, stavebními aktivitami, ukládáním odpadů, atd. Přes zdánlivě neutěšený stav jsou tyto lokality v dnešní kulturní krajině velmi významnými stanovišti, která ke svému životu a rozmnožování využívá neobvykle široké spektrum hub, rostlin a živočichů.
