Rašeliniště Přebuz
Město Přebuz– historie a současnost
Město Přebuz (německy Frühbuss) se nachází v Karlovarském kraji, v okrese Sokolov, vzdušnou čarou asi 8,7 km severovýchodně od centra města Kraslice. Geografická poloha je 50°21'57'' severní šířky a 12°37'12'' východní délky. Průměrná nadmořská výška obce je 886 m. Přebuz má nejmenší počet obyvatel ze všech měst v České republice. Ke dni 31. 12. 2015 zde žilo 71 trvale bydlících obyvatel. Administrativní území Přebuzi zaujímá rozlohu 29,79 km² (z toho 0,0047 km² zabírají zahrady, 2,84 km² trvalé travní porosty, 23,49 km² lesní pozemky, 1,20 km² vodní plochy, 0,0413 km² zastavěné plochy a 2,21 km² ostatní plochy). Severním okrajem administrativního území Města Přebuz prochází státní hranice se SRN. Geomorfologicky patří Přebuz do provincie Česká vysočina a do Krušnohorské subprovincie. Založení Přebuzi je spojeno s bohatými nálezy cínové rudy. Podle přebuzské kroniky vedené od roku 1836 byla osada Přebuz údajně založena v roce 1347 německými kolonisty. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1542. Přebuzská pozemková kniha pochází z roku 1543. Povýšení Přebuzi na horní městečko v roce 1553 mělo velký význam pro rozvoj hornictví. V období 1698 – 1760 dosáhla prosperita dolů největšího rozkvětu. V 19. století byly podnikány marné pokusy o obnovení těžby. K výraznějšímu rozvoji těžby rud došlo až v roce 1933 na Ritterově šachtě švýcarskou společností, která těžní jámu prohloubila a propojila s šachtou Otto. Před druhou světovou válkou ve městě žilo téměř 3 000 obyvatel, většinou německé národnosti. Německá říše potřebovala cín k válečným a průmyslovým účelům a tak od švýcarské společnosti důlní závod odkoupila. Vytěžená ruda byla zpracovávána na úpravně, která pracovala ve třísměnném provozu až do května 1945. Po skončení války přešel přebuzský závod pod správu Rudných dolů Příbram. Nastřílená a ještě nevytěžená ruda mohla po skončení války zásobovat úpravnu déle než rok. Po náhodném nálezu smolince byl v roce 1946 zahájen báňský průzkum ložisek uranových rud, který byl pro neperspektivnost ukončen. Následně byla provedena likvidace dolů. Dne 22. června 2007 byl obci vrácen status města. Dnes je Přebuz především rekreačním střediskem. V okolí se nachází mnoho turistických a cykloturistických tras, které se v zimě využívají jako lyžařské. Město a okolí byly vyhlášeny Přírodním parkem Přebuz o rozloze 9 859 ha. Nachází se zde národní přírodní rezervace Velké jeřábí jezero, Velký močál a Rolavská vrchoviště, přírodní památky Přebuzské vřesoviště a Rašeliniště Haar. Zajímavými pamětihodnostmi jsou kostel sv. Bartoloměje přestavěný v roce 1870 v pozdně barokním slohu a rudný důl Otto.
Územní začlenění rašeliniště
okres: Sokolov
obec: Přebuz
katastrální území: Přebuz (734136)
list mapy: 11–12 (Sokolov), resp. 11–12–04
souřadnice rašeliniště: 50°22'46.927"N, 12°36'16.673"E Lokalita je
přístupná vlevo ze silnice III. třídy č. 21012 severně od
urbanizovaného území města Přebuz.
Základní charakteristika rašeliniště
tvar rašeliniště: nepravidelný, protažený ve směru sever –
jih
plocha rašeliniště: cca 89,78 ha
druh pozemků: ostatní plocha (dobývací prostor, jiná plocha)
č. parcel: 1352/1; 1369/1
vlastník pozemků: fyzické osoby, Česká republika (AOPK ČR)
rok zahájení těžby rašeliny: 18. století
rok ukončení těžby rašeliny: polovina 20. století
Celkový pohled na Rašeliniště Přebuz
Užitečné informace
Naučná stezka vznikla v roce 2015 v rámci projektu „Zvyšování povědomí veřejnosti o biodiverzitě v nepřírodních biotopech ČR“. Projekt je zaměřen na biologickou rozmanitost rostlin a živočichů v tzv. „nepřírodních biotopech“.
Tímto termínem označujeme území významně narušená nebo zdevastovaná lidskými aktivitami, především těžbou nerostných surovin, stavebními aktivitami, ukládáním odpadů, atd. Přes zdánlivě neutěšený stav jsou tyto lokality v dnešní kulturní krajině velmi významnými stanovišti, která ke svému životu a rozmnožování využívá neobvykle široké spektrum hub, rostlin a živočichů.
