EVL Příhrazské skály
Suchá vřesoviště
Evropská suchá vřesoviště
Vegetace drobných keříčků s převahou vřesu, v horských a podhorských polohách též s borůvkou a brusinkou, vzácně s medvědicí nebo s vřesovcem, v pahorkatině jihozápadní Moravy i s kručinkou chlupatou. Přimíšeny jsou různé druhy trávy, ostřice a širokolistých bylin, celkově však jde o vegetaci druhově chudou. Významně se uplatňují mechorosty a lišejníky.
Primární výskyty se nacházejí na skalních hranách a výchozech živinami chudých hornin. Na zásaditých horninách se vyskytují jen na odvápněných půdách. Sekundární výskyty vznikají po odlesnění na místech acidofilních doubrav, borových doubrav, acidofilních bučin, reliktních borů a smrčin. Půdy jsou minerálně chudé, mělké nebo hlubší s vyluhovaným půdním horizontem.
Rozkladem opadu z keříčků dochází k okyselování půdy. Při zastínění tato světlomilná vegetace rychle ustupuje, proto je třeba zvláště sekundární lokality obhospodařovat (vypalování, pastva).
Základní informace
V Českém ráji je to území s nejrozsáhlejšími populacemi vrápence malého a s nejvyšším počtem lokalit.
Geologie: Česká křídová tabule, středně zrnité, slabě až středně litifikované a slabě kaolinické pískovce teplického souvrství. Oblast byla v neogénu proniknuta vulkanity typu olovinických nefelinitů až bazanitů. Největším tělesem je komínová intruze tvořící vrchol Mužského (463 m n. m.), kolem tohoto tělesa se jako denudační zbytek dochovaly vápnité jílovce a jílovité vápence.
Krajinná charakteristika: Pískovcové skalní město s charakteristickými stinnými roklemi, skalními masivy a věžemi a převážně lesní vegetací. Pseudokrasová jeskyně v pískovci, tvořená dvěmi kavernami navzájem spojenými nízkou, krátkou chodbou. Vchod do jeskyně se nachází těsně pod okrajem Příhrazské plošiny, je orientovaný do hlubokého kaňonovitého údolí. V blízkosti vchodu se nalézá skalní brána a hluboký převis.