Okolí Jablunkova
Trombita - pastýřský mobil
Během léta vedli pastýři na salaších poněkud osamělý život, i ve složitých situacích byli odkázáni převážně sami na sebe. Kromě náročné práce si museli umět poradit s nepřízní počasí, nebezpečnými šelmami, útokem nájezdníků z Uher nebo i s přepadem zbojníků. V takových chvílích, kdy bylo potřeba volat o pomoc, se velmi osvědčily různé signální nástroje jakým byla i trombita.
Trombita je několik metrů dlouhá, kónicky se rozšiřující dřevěná trubice. Vyrábí se z jednoho kusu dřeva, kterým bývá vyschlý kmen smrku, jedle, javoru či topolu. Připravený kmen se podélně rozřízne, obě půlky se vydlabou a pomocí živice opět slepí k sobě. Na užší stranu trombity se nasadí nátrubek, hotový nástroj se pak ještě stáhne obručemi a ovine třešňovou kůrou. Trombita vydává zvláštní bučivý zvuk. Podle šikovnosti hráče jdou na ni zatroubit jednoduché melodie. Původně však sloužila k signalizaci mezi jednotlivými salašemi a místní o ní s nadsázkou říkají, že byla vlastně předchůdkyní dnešních mobilních telefonů.