Hrady na skalách
Cheb
Na místě dnešního hradu se již od 9. století nacházelo opevněné slovanské hradiště. Původně slovanské Chebsko se v průběhu 11. století dostávalo pod značný tlak bavorské severní marky, ze které vycházela i postupná německá kolonizace chebského území. Kolem roku 1125 zde markrabě Děpold III. z Giengen a Vohburgu vybudoval první pevný kamenný hrad. Do historie hradu se významně zapsal císař Friedrich I. Barbarosa (1125–1126 až 1190), jenž nechal původní objekt v závěru 12. století přestavět na honosnou císařskou falc, kterou opakovaně navštěvoval s celým dvorem při pravidelných inspekčních cestách po německé říši.
Chebský hrad v roce 1790
Friedrich ovšem nebyl jedinou panující hlavou, kterou hostily útulné komnaty chebského hradu. Navštívil ho totiž také „Otec vlasti“ Karel IV. či husitský král Jiří z Poděbrad. Hrad prožil i krušné a neklidné časy, řadu válek a dobývání. Rachotily kolem něj husitské vozy, za třicetileté války zbraněmi harašili žoldnéři ve švédských službách a ve 40. letech 18. století ho ohněm a mečem poplenili oddíly francouzského krále Ludvíka XV. Poslední vývojovou fází prošel hrad na přelomu 17. a 18. století, kdy byl zčásti přebudován do podoby barokní pevnostní citadely.
Chebský hrad v roce 1875
Pozornost geologa zaujme především hranolovitá Černá věž. Je postavena z čedičových bloků, které pocházejí z proslulé „minisopky“ Komorní hůrky.
Černá věž
Skalní podklad chebského hradu je budován tzv. chebskými fylity. Jsou to jemnozrnné, silně slídnaté, břidličnaté horniny se silným tektonickým porušením. Jsou značně prokřemenělé, s častými křemennými čočkami a žílami. Odlučnost je podmíněna břidličnatostí, takže výsledkem je deskovitý či střepinatý tvar úlomků. Fylity často bývají postiženy intenzivním a hlubokým zvětráváním, které začalo již v předtřetihorním období.
Hradní kaple
