Uhelná trasa
Naučná stezka Lítovská výsypka
Významná ložiska hnědého uhlí v Sokolovské pánvi jsou využívána od 18. století. Po desetiletí na nich těžba probíhala v hlubinných dolech a malolomech, od poloviny 20. století došlo k přechodu na velkolomovou koncepci dobývání. Do dnešní doby bylo důlní činností na Sokolovsku postiženo území o rozloze zhruba 50 km2.
Mapka s průběhem stezky
Aby mohla být uhelná sloj ve velkolomu vydobyta, je nutno odstranit značné objemy nadložních zemin. V lomech Medard a Libík mezi Svatavou a Habartovem bylo technicky nemožné vytvořit vnitřní výsypky uvnitř lomů. Skrývkové hmoty byly proto ukládány do vnějších výsypek.
Lítovská výsypka v nejzápadnější části pánve je umístěna na katastrálních územích Habartov, Lítov a Horní Částkov. Nadmořská výška terénu činila původně 450–540 m, nyní po nasypání se zvýšila až na 570 m. Výsypka obsahuje přes 200 miliónů metrů kubických skrývkových hmot.
Lokalita v roce 2003
Rekultivovaný prostor výsypky Lítov a vytěženého lomu Boden u Habartova zaujímá celkovou plochu 723 hektarů. Většina této plochy byla rekultivována lesnicky. Vysazovány byly hlavně olše lepkavá (Alnus glutinosa), olše šedá (Alnus incana), smrk ztepilý (Picea abies), několik druhů borovic (zejména borovice lesní Pinus sylvestris a borovice kleč Pinus mugo), dub červený (Quercus rubra) a také modřín opadavý (Larix decidua), dub zimní (Quercus petraea) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Vzhledem ke značné fytotoxicitě substrátu došlo k lokálnímu úhynu vysazených dřevin a vzniku holých míst.
Výsypka v zimě
I na první pohled devastovaná krajina má mnohé zajímavosti. Poukazuje na ně krátká naučná stezka s 5 zastaveními v západní části výsypky, na kterou se můžete vydat právě z tohoto místa.
Eroze
