Třetihorní subtropy
Pískovna Pomezná
Pískovna Pomezná se nachází při severním okraji františkolázeňské
pánvičky, která je součástí třetihorní Chebské pánve. Ložisko je
tvořeno štěrkovito-písčitými uloženinami pliocénu (stáří 1,8–5 mil.
let), v podloží lze očekávat miocénní cyprisové jílovce. Pískovna byla
založena počátkem 20. století a podstatně byla rozšířena při stavbě
hráze přehrady Skalka po 2. světové válce. Těžba suroviny je
v současnosti komplikována rozsáhlým sesuvem v severním a
severozápadním předpolí ložiska. Sesuv je aktivní od roku 1974 a je
velkým problémem, neboť způsobuje devastaci přilehlých pozemků.
V odlučné hraně západní části sesuvu vycházejí zvětralé horniny
krystalinika (svory tzv. arzberské série) a dále na západ středně až
hrubě zrnitá porfyrická smrčinská žula. Celé území je komplikováno
zlomovou tektonikou severního okraje oherského příkopu. 
Z hornin krystalinika byla vybudována panská tvrz, jejíž ruiny se
nacházejí v západní blízkosti pískovny. O tvrzi je první zmínka už
v roce 1309. V 17. století byla přestavěna na mlýn. Objekt byl obydlen
ještě ve 20. století, po roce 1945 zpustl a dnes z něj zůstalo pouze
torzo hranolové věže. Funkci mlýna převzala nová malá vodní elektrárna.
Jinak byla celá přilehlá obec Pomezná (Markhausen) zlikvidována. 
Nic
nezbylo ani z osady Rathsam, která ležela na bavorské hranici při opačném
břehu řeky. Byla podle ní nazvána přírodní rezervace na soutoku Ohře
(Eger) a Reslavy (Röslau) chránící přirozené vodní toků a mokřiny
s výskytem ohrožených druhů rostlin a živočichů. 
