Sopky v Geoparku
Popovský kříž
Erozí obnažená žíla bazanitu (olivinická čedičová výlevná hornina) na jižních svazích Krušných hor vznikla během mladší neovulkanické fáze Českého masivu, podle nejnovějšího datování je cca 17 miliónů let stará. Těleso je přes sto metrů dlouhé a kolem 20 m široké, na vrcholu (Popovský Špičák 752,2 m) se zužuje jen na několik metrů. U vysokého kříže je malé vyhlídkové místo s dalekým rozhledem do Ostrovského údolí, na Doupovské hory a Karlovy Vary. Hornina má charakteristický roubíkovitý rozpad, což je vlastně nedokonale vyvinutá sloupcovitá odlučnost. Na zvětralém povrchu kamenů jsou dobře patrné až několikacentimetrové dutiny a jak se lze přesvědčit na čerstvém lomu, nejsou to bubliny po uniklých plynech, ale otvory po rozpadlých olivínových vyrostlicích. Čedičové magma intrudovalo do některé z trhlin zlomového systému, který vede směrem k SZ podél kontaktu karlovarského žulového masivu s krystalickými břidlicemi jáchymovské série. Tento tzv. Centrální zlom dále pokračuje jako bludenské pásmo až do Saska.
K Popovskému kříži se stoupá z malého sedla, kde až do poloviny minulého století stávala obec Popov. Nejnápadněji ji připomíná několik mohutných starých stromů, které přežily všechny absurdity naší historie. Jsou to Horní a Dolní Popovská lípa, Popovská bříza a Popovský jasan, jenž svými rozměry patří mezi největší jasany v republice. Vlastní vrcholek Popovského Špičáku už leží v katastru Horní Žďár u Ostrova.
