Vlčí hora
Kosí potok
V hlubokém údolí Kosího (Kosového) potoka západně od obce vystupují fylity. Jsou součástí svrchního proterozoika severozápadního křídla Barrandienu. Jde o slabě přeměněné břidlice a droby s vložkami černých břidlic a silicitů, které se usadily na dně starohorního moře a byly během kadomského a variského vrásnění slabě metamorfovány. Zdejší fylity se vyznačují zřetelným „fylitickým“ leskem a zpravidla jsou detailně vráskované. Lesk způsobují minerály chlorit a sericit, proto označujeme tyto fylity jako fylity chloriticko-sericitické. Hruběji krystalické polohy ve fylitech jsou tvořeny křemenem. Tyto polohy bývají velmi jemné (pod 1 mm) a sledují jemné vráskování hornin, které je ovšem třeba odlišovat od prvotní vrstevnatosti bývalých usazenin. Ta během metamorfózy zmizela a byla nahrazena tzv. břidličnatostí. Samo vráskování břidličných poloh je způsobeno pohybem hornin k subdukční zóně, stejně jako i sama metamorfóza. Je velmi pravděpodobné, že subdukční zóna se nacházela někde v prostoru českého křemenného valu. Ve fylitech jsou běžné i ložní polohy čočkovitého tvaru, které jsou tvořeny křemenem a živcem albitem. Ve fylitech vedle sericitu a chloritu se místy objevuje i světle zelenavý biotit a jemný albit. V tmavých vrásčitých polohách se vyskytuje i jemně rozptýlený grafit. Spolu s grafitem se vzácně vyskytuje v těchto polohách i jemně rozptýlený pyrit. Grafit a pyrit nám signalizují, že původní horniny obsahovaly větší množství biogenní hmoty a ukazují, že naše starohorní moře nebylo bez života. Směrem ke Stříbru se vyskytují i fylity rovnoploše zbřidličnatělé, které se vyznačují rovnoběžnými, nevráskovanými plochami. Tyto fylity se velmi často užívaly jako střešní krytina.
Na svahu nad potokem stával hrad Třebel, na jehož místě se dodnes dochovala velká barokní sýpka.
Původní Tomšův mlýn
výroba papíru
