Tachov
Geologie okolí Lučiny
Území západně od Tachova je budováno horninami pestré série moldanubika Českého lesa, které vznikly metamorfózou uloženin prohlubujícího se starohorního moře. Z původních jemnozrnných a vápnitých usazenin, prostoupených výlevy bazických magmat, vznikly biotitické a grafitické pararuly, krystalické vápence, erlany a amfibolity.
Balvany vycházejí an povrch v celém údolí Mže
Velmi rozšířené amfibolity tvoří několik desítek až stovek metrů mocné polohy v pararulách. Mají nejčastěji výrazně páskovanou texturu způsobenou rytmickým střídáním několik milimetrů až centimetrů mocných tmavých proužků s převahou amfibolu s proužky zelenavě šedými erlany. Pozorovat lze i biotitem bohaté rulové pásky a ojediněle i proužky světle zelených celistvých epidotovců. Pestrost amfibolitových těles je umocněna hojnými pravými i ložními žilami leukokratních i aplitických žul, čočkami křemene a tělesy pegmatitů.
Přeměněné horniny – fylity
Na amfibolity jsou prostorově vázány vápencové polohy, které byly v minulosti dobývány jako surovina pro místní vápenky. Krystalické vápence jsou bělavé šedé, břidličnaté, drobnozrnné a obsahují hojné erlanové vložky. Zajímavé je i minerální složení těchto přeměněných vápenců. Samozřejmě, hlavním minerálem zůstává kalcit, ale vedle něho se významně uplatňují i diopsid, wollastonit, živce oligoklas, andezín a labradorit, i draselné živce jako ortoklas a mikroklin a také granát. Vzácněji v přeměněných vápencích nacházíme i další minerály: titanit, apatit a pyrhotin. Dvě jámy po těžbě vápence jsou i na území zaniklé obce Lučina mezi Milíři a Mýtem. Jsou známy jako Račí rybníky. Amfibolity jsou vhodné k výrobě drceného kameniva a v minulosti byly těženy v lomu na úpatí Mýtského kopce při ústí Lužního potoka do přehrady. A dnes jsou součástí zdejší sypané hráze přehrady Lučina, která slouží jako zásobárna pitné vody pro Tachovsko.
Horniny místy obsahuji železité příměsy
