Popisek: VitkovII.avi
Velikost: 149 kB
Tachov
Důl Vítkov II
V bezprostředním okolí ložiska Vítkov II se v minulosti nedolovalo. Historické dolování až z předhusitské doby probíhalo poblíž, a to v Pořejově, Světcích, Tachově, Malém Rapotínu, Pernolci, Trnové, Pavlovicích a Bezděkově.
Zjištění ložiska Vítkov II předcházel rozsáhlý průzkum horského masivu, jenž začal v roce 1953–54, kdy byly objeveny rudní výskyty na ložiskách Březí (1953) a Ostrov u Tachova (1953–54), Oldřichov (1954), Pernolec a u obce Vítkov (Vítkov l). Teprve v květnu 1960 byl potvrzen průmyslový výskyt uranového zrudnění ložiska Vítkov II. Dobývání bylo zahájeno na šurfovém patře a v místě výchozu bylo dobýváno též povrchovým lomem. Dobývání bylo převážně v žulách. Konečná hloubka jámy byla 950,9m a bylo z ní rozfáráno 16 pater. Na ražbách bylo potřeba k rozpojení jednoho metru krychlového horniny téměř 4 kg výbušnin. Dobývací práce byly prováděny převážně buď tzv. otevřenou komorou, nebo výstupkovou metodou. Celkem bylo dobývacími pracemi vylomeno 1 860 154 m3 horniny, 3 205 100 tun rudniny a získáno 3 973 tun kovu. Vlivem dobývání došlo k několika propadům na povrchu. V letech 1964, 1966, 1971 došlo k propadu do komor při dobývání zóny 03 až po úroveň 6 patra. V prosinci 1971 propadl styk zón 020/22 a 030 objem 11 000 metrů krychlových a v roce 1982 na zóně 030 objem 5 000 metrů krychlových. Všechny tyto propady byly následně zasypány, jejich okolí oploceno a je sledován jejich možný pokles. Důl zaměstnával cca 330 – 475 lidí. Poslední symbolický vůz na dole Vítkov II byl vytěžen 19.12 1990 a počátkem ledna 1991 se důl začal likvidovat a zatápět.
