Popisek: Zadni_Chodov.avi
Velikost: 155 kB
Broumov
Zadní Chodov
Zadní Chodov je rozsáhlá, původně chodská ves založená při silnici z Chodové Plané do Mähringu. V roce 1365 patřil k chodovoplánskému panství a v r. 1555, kdy žilo ve vsi 50 rodin, byl již součástí tachovského panství. Obyvatelé, kteří chránili hraniční les, neplatili daně. V r. 1930 bylo v Zadním Chodově 129 usedlostí se 710 obyvateli. Obec patří mezi nejlépe dochované urbanistické celky na Tachovsku. Uprostřed návsi stojí kostelík Nejsvětější Trojice, který vznikl v letech 1781–83 z barokní kaple, vystavěné v r. 1724. Podle neověřených zpráv stál v těchto místech gotický kostel ze 14. stol. Zajímavé jsou i stavby jednotlivých statků, např. kamenný špýchar u č.p. 43, datovaný do období po roce 1500. Staré doly na stříbrnou rudu jsou v okolí Zadního Chodova připomínány v r. 1606. Uranová ruda se u Zadního Chodova těžila v letech 1953 až 1993, kdy bylo vyraženo 5 šachet a 167,4 km horizontálních důlních děl. Hlavním minerálem byl uraninit, který doprovázely fluorit s barytem a také pyrit s pyrhotinem. Albit-chloriticky alterované partie tvořily nejpříznivější úseky pro zrudnění. Hydrotermální zrudnění je vázáno na výplň a alterované okolí puklinových systémů a dislokací mezi dvěma výraznými zlomy směru Z-V. Zrudnění bylo převážně vtroušené, hnízdovité a soustředilo se do čtyř rudních sloupů, z nichž jižní vycházel až na povrch. Dobývací prostor měl plochu 7,2 km2.
Halda po těžbě uranu
Ruda se těžila v hloubkách až 1 200 m pod povrchem. Těžba uranu probíhala metodou výstupkového dobývání s vlastní základkou a sestupného lávkování na zával pod umělým stropem. Ruda byla zpracovávána na chemické úpravně v Mydlovarech. Celkem bylo získáno 4150,7 tun uranu. Kontaminovaný vývěr důlních vod ze zatopeného dolu je čištěn a dlouhodobě monitorován. V roce 1991 byl otevřen blízký hraniční přechod Broumov – Mähring.
Příjezdová cesta se stopami po těžbě
Halda viditelná ze silnice
