Ludvíkov
Historie železáren a horní činnosti
Historie železáren a horní činnosti
Množství různých hald a jam po těžbě zlata, mědi a křemene se
nachází v údolí v jižní části Ludvíkova v délce asi 750 m. Zde se
prolínala povrchová těžba zlata z rýžovišť a křemene v lomech
s důlní těžbou měděných rud. Historie železáren v Ludvíkově
představuje dvousetletou etapu vývoje železářství.
zlato
Zlato se v okolí Ludvíkova těžilo pravděpodobně již ve středověku. Těžba zlata probíhala ve třech etapách. První etapou bylo rýžování říčních usazenin. Ve druhé etapě se pomocí zářezů těžily usazeniny na svahu na pravém břehu potoka. Ve třetí etapě se těžila vyšší terasa na pravém břehu potoka, tzv. jílováním. Při hledání zlata byly objeveny měděné rudy vázané na křemenné žíly. Ve střední částí údolí se nacházejí jámy, štoly a zářezy po jejich těžbě. Drobná těžba měděných rud, kolem 20 t ročně, zde probíhala až do roku 1918.
Kutáním koncem 19. století bylo dokázáno, že v lokalitě nad Ludvíkovem je zrudnění nepravidelné a nízká zlatonosnost žil. Získávat drahý kov tímto způsobem se stalo nerentabilní a od těžby se definitivně upustilo.
andělskohorský rudní revír
Andělskohorský rudní revír je jedním z nejvýznamnějších rudních revírů v Jeseníkách. Na ploše asi 25 km² mezi Vrbnem pod Pradědem, Karlovou Studánkou, sedlem Hvězda, Podlesím a Andělskou Horou se nachází velké množství hodnotných památek spjatých s historickou těžbou zlata, v menší míře s těžbou olověno-stříbrných a měděných rud. Lokalita je mimořádná tím, že zde byly doloženy zbytky rýžovnických splavů s uhlíky starými 3500 let a zvláště středověkými důlními poli, neporušenými mladší hornickou činností, jak je obvyklé v mnoha jiných hornických revírech.
Geologická mapa (podle J.Otavy 1990)
Více informací o Andělskohorském rudním revíru pochází z konce 15. stol. a začátku 16. stol. První konkrétní zprávou je odpověď Bernarda z Vrbna na stížnost olomouckého těžařstva z roku 1515. Po smrti Bernarda z Vrbna (1582) převzal panství jeho bratr Hynek a zprávy o dolech mizí. Typickými projevy této etapy těžby by mohly být dvojjámy, zachované zvláště na svazích Hlásky a Vysoké.
Hynek starší Bruntálský z Vrbna (zemřel r. 1596)
Nová obnova dolů nastává za Hynka ml. z Vrbna po roce 1608. Je spojená s výstavbou města Vrbna, které získalo roku 1611 statut svobodného horního města. Těžební aktivity se soustředily do blízkého okolí Suché Rudné. Roku 1617 byla založena štola Liščí díra a pozdější štola Sv. Augustin. Po bitvě na Bílé Hoře páni z Vrbna přišli o majetky a museli opustit zemi. Roku 1621 převzal panství Řád německých rytířů jako konfiskát.
V 18. a 19. století probíhaly četné pokusy o obnovení těžby zlata, byly kutány nové štoly, ale vše bez výrazného úspěchu. Těžební aktivity skončily počátkem 20. století. Po roce 1945 se zde prováděl rozsáhlý geologický průzkum. Výsledkem bylo poznání geologické stavby, lokalizace rudních zón a vyčíslení chudých prognózních zásob zlata (pod 2 g/t). Nedá se předpokládat, že by se zde v dohledné době obnovily těžební aktivity.
Celý komplex dolů na Vysoké a Hlásce, včetně dolů u Ludvíkova, je ojediněle zachovalý. Lze na něm studovat i posuzovat různé způsoby těžby a zasloužil by si proto mimořádnou ochranu.
milíření
Se vznikem železáren a horní činnosti souvisela těžba dřeva a milíření – pálení dřevěného uhlí z místních zdrojů. Ze 100 kg tvrdého dřeva se získalo asi 24 kg a ze 100 kg měkkého dříví jenom 16 kg dřevěného uhlí. To sloužilo především pro hutní pece a později pro pece ve vznikajících sklárnách.
milíř
Víte, že …
Ludvíkov původně patřil pod církevní správu Andělské hory, ale roku 1723 byl přifařen jako pobočka Vrbna a platil místnímu kaplanovi 12 zlatých ročně? Důkazem práce rodiny Gaidosch je také kovový plot na místním hřbitově, konkrétně sloupky s hlavicemi, dále klempířská práce na střeše kapličky – Památníku obětem I. a II. světové války, která je nyní historickou památkou obce?
Kontakty
Actaea - společnost pro přírodu a krajinu
Kateřina Kočí
Karlovice 279, 79323
Tel.:+420 777 044 758
e-mail:info@actaea.cz
http://actaea.cz
