Svatojánský okruh
Společenstva v lomu Paraple
Ve skalní stěně horního patra bývalých Solvayových lomů jsou názorně odkryty povrchové krasové jevy. Obnažené vápencové povrchy byly vystaveny před mořskou záplavou (transgresí) ve starších druhohorách (svrchní křídě – 95 mil. let) po mnoho milionů let činnosti vody za tropických a subtropických klimatických podmínek. Podél puklin a mezivrstevních spár docházelo k pronikání vod hlouběji do vápencového masívu. Voda okolní vápenec pomalu rozpuštěla a na vápencovém povrchu vznikaly pestré tvary, z nichž nejznámější se nazývají krasové kapsy, geologické varhany a škrapy. Tyto nerovnosti povrchu jsou pro geology velmi zajímavé, protože vytvářejí přirozené pasti, ve kterých zůstalo zachováno to, co je z jiných míst už dávno odstraněno erozí. V krasových kapsách odkrytých v lomové stěně nad námi se nacházejí pestré vápnité jíly obsahující mořské zkameněliny z období svrchní křídy. To je doklad o tom, že mořská záplava na konci druhohor zasáhla až na území Českého krasu. Opuštěné lomové stěny zarůstají vegetací rychleji než zeminy z krasových výplní, které mají velmi nízký obsah živin a nevzniká na nich takzvaná živná prsť. Tyto plochy osídlují průkopnické a nenáročné druhy rostlin a rostou zde takzvaná pionýrská společenstva. Mezi dominantní druhy dřevin patří topol osika, javor (babyka a mléč), bříza bílá a skalní stěny osidluje zavlečená borovice černá. Keřové patro tvoří zejména růže šípková, hloh a svída krvavá. Bylinné patro tvoří kostřava sivá, podběl léčivý, rozchodníky (bílý a prudký), jahodník obecný, hořeček brvitý nebo hvozdík sivý. Z bezobratlých zde žije saranče mokrokřídlá, svižník polní, otakátek fenyklový.
