Naučná stezka Zlatý kůň
Akantopygový lom
Ve starém lomu jsou odkryty šedé akantopygové vápence, nazvané podle trilobita Acanthopyge haueri. Patří k mladším vrstvám koněpruského devonu (střední devon, stupeň eifel). Jde o uloženiny mělkého tropického moře. Odlámané plochy skal jsou osídlovány pionýrskými druhy organismů. Nezvětralou skálu porůstají nejprve lišejníky. Jedním z častých druhů je misnička zední (Lecanora muralis), jejíž korovité stélky můžeme nalézt jak na vápencových skalách, tak v okolí lidských sídel. Po lišejnících nastupují první cévnaté rostliny a mechorosty. Průkopnickým sukulentním druhem skalních štěrbin a terásek je rozchodník bílý (Sedum album). Později se objevuje krvavec menší (Sanguisorba minor) z čeledi růžovitých a na místech s narušovaným povrchem půdy pumpava rozpuková (Erodium cicutarium) z čeledi kakostovitých. Hojným suchomilným mechem je zpeřenka jedlová (Abietinella abietina). Na místech s hlubší půdou se postupně uchycují i suchomilné dřeviny, mezi které patří keř skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus). Bylinné porosty opuštěného lomu vyhovují také bezobratlým živočichům. Jedním z nápadných plžů je suchomilka obecná (Helicella obvia), obývající otevřené stepní porosty včetně těch druhotných, vytvořených lidskou činností. Pod kameny v hnízdech mravenců rodu Lasius žije drobný teplomilný cvrčík mravenčí (Myrmecophila acervorum), který je nejmenším druhem rovnokřídlého hmyzu naší přírody. V menších prohlubních na dně lomu nacházejí vhodné podmínky některé vlhkomilné rostliny, například ostřice obecná (Carex nigra) nebo ostřice chabá (Carex flacca), které jsou jinak na vodu v dosti suchém Českém krasu poměrně vzácné.
