Štramberský kras
Horní bašta (422 m n.m.)
Tato ulice začala vznikat v 17. stol., kdy město přerostlo mimo okruh hradeb. Jméno dostala podle okrouhlé nárožní bašty městského opevnění, která byla upravena na obytný dům. Na Horní baště se dochovalo mnoho roubených domů na kamenných podezdívkách, typických pro lašskou oblast. Nedostatek místa a velký sklon terénu neumožnil výstavbu domů v podobě, jakou známe z vesnic v okolí. Složité podmínky daly vzniknout malebné kompozici chudých i bohatších domů, mnohde přilepených na skalách jako vlaštovčí hnízda, šplhajících do prudkého svahu až k městským hradbám. Dvě nejrozšířenější štramberská řemesla byla tkalcovství a soukenictví. Soukeníci zpracovávali vlněnou přízi na sukno, které bylo vyhledávanějším artiklem. Jejich domy byly větší a zámožnější, přizpůsobené k provozování jejich řemesla. Jizba byla větší kvůli velikosti soukenického stavu a půda byla přizpůsobena k sušení sukna. Tkalci zpracovávali konopí a len hlavně na plátno. Tkalcovství nebylo tak výnosné, což bylo poznat i na domech, které byly výrazně menší. Příkladem chudého tkalcovského domku je tak zvané „Jericho“, dům č. p. 272. Pod tímto domem stávaly ještě další dva podobné, které musely v roce 1908 ustoupit rozšíření cesty. Nad domy Horní bašty jsou dobře patrny výchozy jurských vápenců, naopak domy mezi ulicemi Dolní a Horní bašta jsou založeny v pískovcích palkovických vrstev. Tyto pískovce jsou viditelné v balvanech při patě opěrné zdi u domu č.p. 279. Zajímavostí je rovněž jeskyně Vacova díra, která na povrch vychází v koupelně domu č.p. 106. Jeskyně dlouhá 27 m vznikla na puklině, má hladce erodované stěny, vytváří drobné meandry a na puklinách se zvyšuje až na 2,5 m. Místy stěny zdobí sintrové náteky a nevelké kulové stalaktity. Jeskyně je ukončena několika úzkými zahliněnými kanálky.
Kontakty
Geopark Podbeskydí/Občanské sdružení Hájenka
Ing. Dalibor Kvita
Tel.:604526114
e-mail:hajenka@centrum.cz
http://